glatt Adj.: 1. nicht bewurzelt (v. der Blindrebe) Szek. 01, Szek. 02, Szek. 03, Szek. 05, Szek. 07, Mecse. 02, Mecse. 03.-  2. eben gelegen, flach (v. Weinberg) Mór 02. Formen: Szek. 03, Szek. 02, Szek. 02, Mecse. 02, Szek. 01 Szek. 05 Szek. 07, Mecse. 02, Mór 02. Etym.: mhd. glat, ahd. glat.- vgl. glattig. Lit.: AhdAsGl. 3, 472; AhdSchütz. 1989, 129; Althaus 2006, 102; Ambrosi H. 1992, 137; Ambrosi H. 1996/98, 134; Arnberger 2007, 144; BadWB 2, 426; BayWB 1, 977; BrockhWein 2005, 202; Cornelssen 1977, 256; Dippel 1997, 202; DWB 7, 7705; ElsWB 1, 262; Gehl 2003, 321; Halász 1981, 148; Hambuch 1981, 57; Hoeniger 1964, 100; Honold 1941, 79; Keller U. 1977, 99; Kluge 2002, 360; Lexer 1, 1029; LothrWB 207, 1930, 297; PfälzWB 3, 333; RheinWB 2, 1257; Schoonmaker 1967, 182; SchwäbWB 3, 673; SchweizWB 2, 652; Sebestyén 1978, 79; ShessWB 2, 1376; Spang 1930, 1; SuddWB 4, 813; Ulrich 2006, 155; VorarlWB 1, 1195; WKW 54/264.

Artikel wurde aus Cache gelesen